- Markéta Gregorová je europoslankyní za Piráty a věnuje se dezinformacím, kyberhrozbám a sledovacím technologiím
- Odpověděla nám na několik otázek ohledně tohoto závažného tématu
Témata rozhovoru
Snaha Bruselu o prolomení šifrované komunikace
Silně stojíte za šifrováním a právem na soukromí, viz jeden z vašich posledních příspěvků na síti X. Jak moc jste v tomto ojedinělým úkazem v rámci Europarlamentu?
Minulý parlament a obávám se, že i ten současný, se k tomu staví dost laxně. Důvodem je legislativa zvaná „chat control“. Vlády, státy a lidé, kteří chtějí šmírovat soukromé konverzace, se obvykle zaštiťují buď dětmi nebo terorismem. To je však pouhý prostředek ke šmírování. Bohužel v minulém mandátu těsná většina europarlamentu tuto regulaci podporovala.
Naštěstí se povedlo tyto snahy zarazit, a to mimo jiné i díky nám. Nakonec se zmíněná legislativa vůbec neprojednala, ale dost pravděpodobně se ji někdo pokusí protlačit znovu. Snahy o prolamování šifrování v Evropské unii tedy jsou a myslím si, že my, kteří jsme proti, jsme aktuálně v menšině. Bojujeme a jak je vidět, tak zatím úspěšně. Ale je to neustálý boj.
V rámci frakce, kde působíte, což je Greens/EFA (Zelení a Svobodná evropské aliance) panuje shoda, nebo jsou na tuto otázku rozdílné názory?
My jsme v minulém mandátu zařídili, a hlavně tedy můj německý kolega Patrick Breyer, že postoj frakce je jednotný. Vždy hlasovali s námi. Nicméně na začátku, než jsme do této frakce přišli, nebylo tomu tak. Zelení jsou spíše paternalističtí, chtějí uživatele chránit za každou cenu a je jim trochu jedno, jaké nástroje k té ochraně použijí. Povedlo se nám je však přesvědčit, že to není nejlepší cesta.
Jak už jste uvedla, „chat control“ má dva avizované cíle. Tedy ochrana dětí a ochrana před terorismem. Myslíte si, že to reálně může něčemu takovému pomoct?
Vůbec. Nejdříve k terorismu. Například zastavení útoků na koncertech Taylor Swift ukázalo, že současný systém je velmi efektivní. Zpravodajské služby mají nějaké poznatky a informace, požádají soud, aby jim umožnil odposlechy nebo další monitoring a soud to pro omezený okruh lidí umožní. Pokud by byl monitoring plošný, nesníží to množství plánovaných teroristických útoků. Sice žijeme v demokracii, ale to neznamená, že neexistují složky, které by toho nemohly zneužít.
Na příkladu nástroje Pegasus jsme mohli vidět, že i demokratické vlády, například v Polsku nebo v Maďarsku, byly velmi ochotné tuto technologii odkoupit od Izraelců a pomocí ní šmírovat svoji opozici. Když jim dáte možnost něco takového dělat, tak to zkrátka dělat začnou. Šmírování se pak netýká jen opozice, ale i například novinářů. Největší nebezpečí nastane, pokud se obdobný nástroj dostane do rukou autoritáře, který může následně potlačit všechny, kdo s ním nesouhlasí.
Co se týče ochrany dětí, tak z dostupných studií vyplývá, že plošnost vede primárně k extrémní chybovosti. Velmi často je totiž označován obsah, který problematický vůbec není. Existuje velmi známý případ člověka, který poslal fotografii svého nahého dítěte lékaři. Ten si ji vyžádal, protože dítě mělo vyrážku v oblasti genitálií. Google mu následně účet zablokoval. Něco takového může znamenat nejen ztrátu hezkých vzpomínek a přístupu k emailu, ale hlavně je to absolutní šikana – naprosto bezprecedentní a bezdůvodná. Děti samozřejmě chránit musíme, na tom se všichni shodneme, ale máme pro to lepší nástroje – cílené. Zvládáme je chránit i bez plošného čtení konverzací. Je to stejné jako s moderací – důležité je zjišťovat, kdo vytváří problematický obsah a ty pak postihovat. Pokud jednou na plošné skenování přistoupíme, nebude už cesty zpět.
Právo na anonymní šifrovanou komunikaci
Patříte mezi zastánkyně možnosti anonymní digitální šifrované komunikace? Tedy bez nutnosti uvádět email, telefonní číslo nebo jakýkoliv jiný identifikátor?
My Piráti nevěříme v podstatě ničemu, co nemáme na vlastních serverech. V europarlamentu jsme měli svoji vlastní instanci Matrixu a třeba Signal používáme jen s vypětím všech sil, moc se nám do toho nechce. Tam také není z naší strany důvěra – americká vláda Signal velmi finančně podporovala a nejsou tedy záruky, že tam není žádný backdoor. Třeba u Telegramu lze koncové šifrování zapnout, což zase spousta uživatelů neví.
Anonymní konverzace podporuji, pro občanskou společnost je důležité si uchovat svobodu, a to jak před kamerami, tak i před GPS sledováním. Jako konkrétní příklad může sloužit Čína, kde dochází k absolutnímu sledování a dohledu každého pohybu každého jednoho občana. Soukromí je základní lidské právo, a to včetně soukromí digitálního.
Lze podle Vás efektivně zajistit bezpečnost občanů bez zásahů do jejich práva na soukromí?
Státem asi ne. Lidé by v tom případě museli důvěřovat státu, že aplikace, kterou vyrobil, je důvěryhodná, a to je obtížné. Trochu jsem pohanila Signal, ale je pravda, že zveřejňují své kódy a své zranitelnosti. Kyberexperti tak mají možnost zjišťovat, jestli je nebo není možné aplikaci nějak nabourat. Já si myslím, že technicky je možné obejít cokoliv, ale Signal je velmi, velmi blízko nějakému „ideálnímu režimu“. A jak už jsem zmínila, tak nikdo nikomu nebrání udělat si vlastní server pro digitální komunikaci. Pakliže na to někdo má prostor a finanční kapacitu, tak mu v tom stát nebrání a doufám, že nikdy bránit nebude.
U soukromých společností budu vždy trochu skeptická. Každá firma bude vždy chtít hlavně vydělávat. Ať bude společnost sebevíc prohlašovat, že si zakládá na důvěře uživatelů, jako to například dělá Apple, tak já stejně zůstanu skeptikem. Žijeme v kapitalismu, vše je na prodej a naše data jsou velmi, velmi cenná.
Víte o nějakých dalších chystaných legislativních návrzích, které mohou ohrozit soukromí občanů zemí EU?
Kromě „chat control“ o ničem nevím. Nicméně, jak jsme teď viděli na příkladu Francie, je možné, že některé členské státy použijí argument DSA (Nařízení o digitálních službách), který není o narušování soukromí. DSA byl dobrý nápad, ale jak ukázala Francie i třeba na olympiádě, lze to zneužít.
Aktuální dění v Evropě
Zasvěťte mě trochu do dění ve Francii, co konkrétně máte na mysli?
Týkalo se to širšího centra Paříže, kde byl absolutní chaos v tom, aby lidé měli přístup do svých domovů. Lidé si měli nainstalovat aplikaci, skrze kterou je policie pustila do uzavřených zón. Bohužel se ukázalo, že aplikace bezskrupulózně sbírá všechna možná data.
Navíc byly veřejné prostory osázeny kamerami s biometrickým sledováním, údajně kvůli olympiádě. Kamery byly ovšem na místech ponechány, žádná debata kolem toho neproběhla, zkrátka tam pořád jsou.
Slovenská tajná služba má údajně k dispozici spyware Pegasus. Po úpravě tamní legislativy může teoreticky být odposloucháván kdokoliv, a to bez vědomí soudu. Navíc se před chvílí objevila informace, že návrh na odvolání opozičního leadera Šimečky měl vypracovat šéf tajné služby. Očividně tedy tajná služba jde proti opozici. Chápu, že je to pro vás asi nová informace, ale co na to říkáte?
Děsí mě to, je to strašlivý precedent. Pokud zpravodajské služby chtějí někoho odposlouchávat, měly by mít v ruce jednak důkazy a pak také soudní povolení. Lze samozřejmě pochybovat o nezávislosti tamních soudů, ale je to lepší než odposlechy bez jakékoliv kontroly. Připadá mi to extrémně nebezpečné. Jestli se to potvrdí, určitě přijde reakce Evropského parlamentu, a to buď ve formě rezoluce, nebo vyšetřovací komise.
Nedávalo by smysl zakázat jednotnou evropskou legislativou prolamování šifrování?
Určitě! Zmíním ale, že právo na soukromí je zaručeno Evropskou úmluvou o lidských právech. Pokud bude někdo na těchto právech krácen, může se bránit soudní cestou. Zmíním ještě GDPR, u té proběhne znovuotevření, respektive už probíhá. Za naši frakci to budu mít na starost pravděpodobně já. V rámci vyjednávání chci tak zkusit protlačit silnější opatření z hlediska soukromí.
Zdroj: autorský text, Daily Mail
Fotky: Markéta Gregorová
